profitart.cz

facebook logo 40x40 youtube logo 40x40

Aktuální projekty

 
 

Fillet of Soul

40603712 2214908785217997 4585047046414663680 o

Stoupněte si před zrcadlo a zkuste říct: Já jsem....


Jsem svině
Jsem nespolehlivej
Jsem zlej
Jsem samolibej
Jsem sobec
Jsem necitlivej
Jsem primadona
Jsem ku*va
Jsem hnusnej
Jsem smradlavej
Jsem smečka vzteklých psů,
Co si navzájem ukousali nohy,
Kterými byli přivázáni k boudám,
Aby nemohli svobodně cupovat lidské maso
Jsem ulhanej
Jsem rozmazlenej
Jsem depresivní
Jsem nudnej
Jsem špína
Jsem suchar...
Já jsem, Já jsem, Já jsem...

Premiéra: 20.10.2018
Repríza: 19.11.2018 

Propojení tance, pohybového divadla, lehké akrobace a mluveného slova.
ProFitArt uvádí choreografickou prvotinu Lukáše Lepolda a Alexandra Volného.

Obsazení:
Koncept a choreografie: Lukáš Lepold a Alexandr Volný
Účinkují: Lukáš Lepold, Alexandr Volný, Valentin Verdure, Filip Staněk
Light design: Jan Mlčoch
Sound design: Jan Balcar, Jan Svačina, Veronika Linhartová
Producent: ProFitArt / www.profitart.cz 
Koproducent: Divadlo X10 / www.divadlox10.cz

Vstupenky brzo v prodeji!

Za podpory:
Magistrát hl. m. Praha, Statni fond kultury, DUP39, Jatka 78, La Putyka

THE TRIAL

mensi web

Unikátní mezinárodní divadelní projekt The Trial petrohradského režiséra Didenka v prostoru Kina 64 U Hradeb – inspirací je Kafka i současná ruská realita. 

THE TRIAL je mezinárodní divadelní projekt inspirovaný známou prózou Franze Kafky i současnou ruskou realitou. Šestice performerů v režii oceňovaného petrohradského režiséra Maxima Didenka (cena „Vyrobeno v Rusku 2016“ za nejlepší divadelní režii) vytvořila jedinečné pohybové představení speciálně pro probouzející se polyfunkční prostor legendárního Kina 64 U Hradeb v Mostecké ulici na pražské Malé Straně. Premiérové uvedení je na programu 27. a 28. února od 20.00 hodin.

Režisér Maxim Didenko se inspiroval mimo jiné autentickými přepisy výslechů současných politických vězňů, korespondencí a výpověďmi u soudů. Inscenace reflektuje projevy sovětských trestanců obžalovaných v období stalinismu i odsouzených nacistů v rámci Norimberského procesu. THE TRIAL se zamýšlí nad etickým a humanistickým smyslem soudů a samotného trestu smrti. Inscenátoři zkoumají prostého lidského jedince válcovaného mašinérií soudů.

„Kafkovy absurdní romány se postupně stávají obrazem každodenní ruské reality. Inscenaci tedy bude možné číst jako varování. Námět, který Kafka napsal před sto lety, je v širším kontextu opět aktuální.“ říká režisér Maxim Didenko.

Šest zkušených performerů hledá pod Didenkovým režijním vedením nový divadelní jazyk, který by odpovídal potřebám naší doby. THE TRIAL přináší pestrou škálu žánrů – od aktivistické performance k psychologickému divadlu. Propojuje současný tanec (tzv. postbalet), cirkus, pohybové divadlo s prvky hudebního a dokumentárního divadla. 

Inscenace je vyvrcholením třífázového tvůrčího procesu – v září 2015 se uskutečnil selektivní workshop. Druhá fáze proběhla loni v létě – intenzivní zkoušky, vývoj skriptů a partitur pro performery a work in progress v prostoru legendárního Kina 64 U Hradeb. Třetí fáze soustředěné tvorby se odehrává během těchto dní tamtéž a vyvrcholí jedinečnými uvedeními 27. a 28. 2. 

„V srpnu roku 2016 jsem viděla work-in-progres inscenace The Trial režiséra Maxima Didenka. Ve fascinujícím, syrovém prostoru 64 U Hradeb byl rozehrán mystický a existenciální zápas o lidství a spásu. Precizní souhra těl, slov a světel vytvořila silně očišťující divadelní zážitek. Didenko se svými performery nejde vyšlapanou cestou, ohledává možnosti sdělení i místa. Proto si myslím, že by měl tento site-specific  dosáhnout svého naplnění,“ říká Lenka Dombrovská z Divadelních novin.

THE TRIAL – premiéry 27. a 28. 2. 2017, vždy od 20.00
Režie: Maxim Didenko (RU)
Výprava: Pavel Semchenko (RU)
Kostýmy: Jana Stanulová (CZ)
Hudba: Ivan Kushnir (RU)
Účinkují: Róbert Nižník (CZ/SK), Martin Šalanda (CZ), Marta Sobotková (CZ), Jun Wan Kim (CZ/KR), Nela Kornetová (CZ/NO), Roman Zotov (CZ/RU)
Light design: Mikoláš Holba (CZ)
Projekce: Oleg Michaylov (RU)
Sound design: Andrey Shvestov (RU)
Asistenti režie: Adriana Spišáková (SK), Tereza Černá (CZ)
Producent: ProFitArt
Koproducent: Jsme U Hradeb, z.s.
Za podpory: Magistrát hlavního města Prahy, Státní fond kultury, Česko-německý fond budoucnosti
Partneři: DivadloX10, Institut Intermédií
Předprodej: https://goout.net/cs/divadlo/the-trial/thjtb/#"T":"2017-02-27T20:00:00"
Cena vstupenky: 350 Kč

V představení je objevuje nahota, není vhodné pro osoby mladší 18-ti let.

O režisérovi Maximovi Didenkovi

Petrohradský režisér Maxim Didenko aktivně vyhledává různé experimentální divadelní formy, jako je tanec, pantomima, klauniády, drama – a již od pol. 90. let v nich působí nejenom jako herec, ale i jako režisér. Poté, co dokončil vysokoškolské studium v oboru herectví a divadelní režie (Omská státní univerzita, Petrohradské státní divadlo a akademie umění), zůstal Didenko věrný alternativnímu divadlu. Mezi lety 2004 a 2009 byl členem souboru Derevo (Petrohrad − Drážďany). Od roku 2007 spolupracuje s ruským divadlem AKHE, věnuje se pedagogické činnosti a vlastním divadelním projektům. Jako režisér spolupracuje s producentem Slavou Poluninem. Působí v Rusku, Ukrajině, České republice, Německu a Brazílii. V září 2016 získal ocenění „Snob. Made in Russia“ v kategorii divadelní režie za inscenaci „Pasternak. My Sister – Life“.

O Kině 64 U Hradeb

Legendární Kino 64 U Hradeb bylo prvním nově vybudovaným poválečným kinem v Praze, na svou dobu bylo špičkově vybaveno panoramatickou projekcí a stereofonním zvukem. Zajímavostí je, že kino nebylo postaveno v souladu s tehdejším trendem, tedy s jednotným amfiteátrem hlediště, ale ve stylu předválečných kin s prostorem rozděleným na patro a balkon. Nejslavnější éru Kino 64 U Hradeb zažilo hned po svém otevření v roce 1964, kdy se stalo vyhledávaným premiérovým kinem. Útlum přišel s nástupem multikin v druhé polovině 90. let, tehdy bylo kino prodáno. V roce 2002 navzdory bouřlivým reakcím památkářů a médií kino zaniklo a celý prostor měl být přebudován na podzemní garáže. Ačkoliv se tento plán podařilo zastavit, dílo zkázy dokonaly povodně v roce 2002. 

Iniciátorem odvážné myšlenky po dvaceti letech znovu oživit Kino 64 U Hradeb byl Jan Čep společně s týmem spolupracovníků. V současné době se na obnově podílí několik subjektů, usilujících o vznik nového polyfunkčního prostoru. Spolek Jsme U Hradeb se věnuje především mapování historie a „paměti“ místa, komunikaci a také komunitnímu rozvoji projektu.

BOI

20160602 2443

Fúze tance a tradičních lidových písní z různých regionů Slovenska rámcovaná otázkami a odpověďmi na to, co je „mužské“. Vítězný projekt Esence tance 2014.

V kontextu od sebe propastí oddělených zvyků a hodnot dvou generací se v tomto tvůrčím procesu zaměřujeme na přechod dospívání chlapce v muže. V současné společnosti se důležité téma iniciace mužství úplně vytrácí, přičemž právě dnes je otázka místa v rodině a společnosti mnohem naléhavější než kdysi. Nacházíme se totiž v období, kdy se rozpadá celý dosavadní tradiční systém.

Kdysi byla silná tělesná schránka zárukou jistoty a stability, znakem, že se muž dokáže postarat o rodinu, byl totiž lovcem, bojovníkem i ochráncem. Jaké je dnes místo muže ve společnosti?

„Původní kultury se navzájem lišily ve všem možném - a nenaleznete na planetě ani jedinou, která by nevyvinula nějakou formu přechodových rituálů mezi dětstvím a dospělosti. Z tohohle hlediska je současná západní civilizace úplnou anomálií.“
Respekt Magazín, 26, Kryštof a Lumír Kolíbalovi


Tvůrčí tým:

Režie: Matěj Matějka (SK/PL)
Choreografie: Martin Talaga (SK/CZ)
Scénografie: Agnieszka Pátá
Hudební aranžmá: Katarina Kalivodová (CZ/SK), Cécile da Costa (FR/CZ)
Účinkují: Martin Talaga, Katarina Kalivodová, Cécile da Costa, Kateřina Eva Lanči 
Light design: Karel Šimek, Mikoláš Holba, Janka Galkó (HU)
Zvukový design: Andrey Shvetsov (RU)
Producent: ProFitArt
Koproducent: ROXY NoD, Záhrada (SK), Pro-Progressione (HU), Studio Matějka (PL)
Premiéra: 27. 4. 2016

Foto: V. Brtnický

Projekt podpořili: Visegrad Fund, Hlavní město Praha, Česká Centra, Švandovo divadlo      visegrad fund logo grey male

 Youtube

QUILOMBO

Ojedinělý projekt přinášející fascinující pohled na svět argentinského tanga.

Nejbližší představení:

31. 10. & 1. 11. 2015, 20:00 Ponec - divadlo pro tanec, Praha – vstupenky na sobotu zde a na neděli zde

Patricie Leandro foto2

Performerka a tango tanečnice Patricie Poráková (známá například ze souboru Farma v jeskyni nebo Spitfire Company) vytvořila projekt projekt, který přináší pohled do světa argentinského tanga, společně s lidmi, kteří v této komunitě skutečně žijí.

Quilombo v „Lunfardu“, což je slang z podsvětí argentinského tanga, kterým jsou napsané texty písní, znamená „chaos, bordel, nevěstinec“. V afrobrazilské kultuře znamená Quilombo „komunitu zběhlých otroků hluboko uvnitř džungle“ - symbol revoluce a osvobození.

Tango vzniklo v přístavu mezi muži. Tam, kde se míchají v jednom hrnci kultury, příběhy, osudy, vůně, pot a špína... Tam, kde je cítit dálku, moře a nekonečný horizont. Kde ve vichru divokého Atlantiku muži sní o jemnosti a o doteku. Touží po blízkosti a po těch, co už neuvidí. Tanec, ve kterém se jedno tělo ztrácí v druhém. Odevzdáváš se jako stín druhému, tomu koho miluješ, ať už milovat pro nás znamená cokoli. Chceš cítit blízkost. Vnímáš, co znamená vlastní prostor a totální propojení těchto dvou světů. Tanec, kterého euforie přechází v hlubokou bolest, sem a tam, tam a sem, krok za krokem. Tango, tanec-život, tango-zkušenost, drsné, bolavé, špinavé, šílené. Tanec, který se děje stejně tak jednoduše jako dýchání. Tak jak jsme schopni cítit a vnímat v běžném životě, klidně obyčejně třeba na ulici...

30m131012DM-Quilombo-333

Koncept a choreografie: Patricie Poráková
Vytvořili a účinkují: Patricie Poráková, Leandro Furlan, Matias Facio/Javier Antar & Gustavo Ariel Colmenarejo / Ivo Saint
Dramaturgie: Krystyna Mogilnicka
Světelný design: Michal Kříž
Zvuk: Eva Hamouzová
Producent: ProFitArt
Koproducent: Tanec Praha 

Projekt podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát Hlavního města Prahy, Nou Tango Berlin, Tango Libre Berlin

Poděkování: Javier Antar, Eugenia Parrilla, Thomas Rieser, Gustavo Ariel Colmenarejo, Kino Lucerna a Festivalu argentinského filmu v Praze Cine Argentino, Linda Jandejsková YOUNG WATER FILMS, Radka Tippmanová, David Musil, Josef Neufus, Šárka Maroušková, Jan Mikeš, Hana Bumová, Renata Šáchová, Vladimír Holomek a Vít Halška

Premiéra: 13. 10 v Ponci - divadle pro tanec, Praha 

Po představení se koná milonga - tango tančírna.

„Tango je předvedeno s rozmanitou dynamikou a odlišným emočním nábojem. Od jemných, intimních, niterných pohybů, scénicky stylizovaných do milostného objetí místo klasického držení, až po doslova rivalský souboj dvou svébytných osobností. 
Po technické stránce bylo tango v provedení hlavních protagonistů pastvou pro oči. Náročné variace plné efektních prvků, volcadas, ganchos a různých výkopů, kdy se noha partnerky hbitě mihotala v prostoru, byly provedeny s patřičnou dynamikou a lehkostí.“

(Daniela Zilvarová, Taneční aktuality, 23.10.2013)

„Housle, jejichž nekonečně smutný hlas se stává nedílnou částí scény, hned od úvodu vytváří dvěma tanečníkům prostor mimo realitu skrývanou za zdmi divadla a nechává je v ní hořet pro sebe a zářit jako dvě hvězdy padající ve stejný moment z oblohy.“

(Jakub Novák, aktuálně.cz, 17.10.2013)

O tvůrcích

Patricie Poráková studovala v Barceloně na Estudis del Teatre – Jaques Lecoq poezii těla. Zabývala se současným tancem, butoh, kontaktní improvizací, africkými tanci a tangem. Dlouhodobě spolupracovala s mezinárodním divadelním studiem Farma v jeskyni a Spitfire Company. Kromě práce v České republice působila také ve Španělsku, Německu, Portugalsku, a podílela se na kulturních a scénických výzkumech v Mexiku, Kolumbii, Brazílii a Peru. Tangem se zabývá již 7 let, poslední roky intenzivně přímo v Argentině. Pracuje na tanečních a divadelních projektech jako herečka a tanečnice nebo choreografka. V roce 2011 byla nominována na titul Tanečnice roku v rámci České taneční platformy za ztvárnění role v inscenaci DIVADLO souboru Farma v jeskyni.

Leandro Furlan vyrůstal v Buenos Aires, kde studoval tango a uměleckou gymnastiku. Má průpravu ze sportu a z bojových umění. Před tangem se věnoval capoeiře, taekwondu, boxu… Tango začal tančit v La Plata-BsAs. Posléze odcestoval do Evropy, žije v Berlíně, učí a tančí v mnoha evropských zemích. www.egotango.com

JAVIER ANTAR se narodil v roce 1974 v Esquel, provincie Chubut v argentinské Patagonii. V osmnácti letech se stal vícemistrem Argentiny ve sportovní gymnastice. Během studií ekonomie odešel do Buenos Aires a začal tančit tango. Měl to štěstí nasednout ještě na první vlnu tango renesance a být studentem Gustava Naveiry, skrze kterého přišla takzvaná "tango revoluce". Toto setkání ho inspirovalo natolik, že změnilo jeho život a začal se věnovat tangu profesionálně. Jako tanečník, performer a učitel cestuje od roku 2000 a šíří tango na nesčetných světových festivalech, mezi jinými Spojené Arabské Emiráty, Japonsko, Hong Kong, USA, Kanada, Rusko z Evropy je to například: Česká rep., Německo, Italie, Francie, Finsko a mnoho dalších. Javier se stal jedním z nejvyhledávanějších tanečníků a mistrů. Jeho poselství a filozofie jsou jasné: ``Dobýt svůj vlastní styl``. Jeho muzikálnost, půvab a elegance dělají z Javiera tanečníka, který fascinuje pozorovatele. Zvládnutí techniky mu dovolují aby byl jeho tanec precizní, přesný a plynulý zároveň.

GUSTAVO COLMENAREJO se narodil v roce 1981 v Buenos Aires. S tancem přišel do kontaktu díky argentinskému folklóru; v provincii Córdoba absolvoval studia argentinského flolklórního tance a tanga v Institutu "La Huella" - s jeho stálým folklorním baletem účinkoval v Chile, Bolívii, Uruguayi a na Kubě.
V roce 1997 začal se svým vlastním studiem tanga s nejrůznějšími "Maestros" z Buenos Aires a Cordoby, ale také klasické baletní techniky a techniky současného tance.V roce 2000 začal sám vyučovat a v roce 2001 začal sám působit jako profesionální tanečník. V průběhu roku 2002 hrál v muzikálu "Gricel y Contursi, un abrazo interminable" v Argentině a v Chile; v roce 2004 účinkoval v hudebním filmu "Hacemos el amor" v režii Guiomar Peniaforte. Od dubna 2005 žije, učí a tančí tango a folklórní tance v Berlíně, Německu, Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Španělsku, Grece, Velké Británii, Francii, Chorvatsku a v Hong Kongu atp.
Studoval také hru na housle na konzervatoři "Juan José Castro", studoval například u "Maestra" Ricardo Catena (ex-baryton z "Teatro Colón" v Buenos Aires).V roce 2011 se začíná zpívat s tango kapelami milongy. V současné době zpívá s mnoha různými hudebníky v Argentině a po celé Evropě. http://gustavoargentango.blogspot.cz/